Žába na prameni je kurva

Tento článek jsem se rozhodla napsat proto, že možná více lidí – možná spíše žen, prožívala a zná podobné pocity a stavy jako já. Protože vnímám, jak mě osvobození mé kurvy den po dni pomáhá a odemyká klece, ve kterých jsem doposud žila. Z velké části se jednalo o nevědomé žití. O můj strach přiznat si jaká jsem, co opravdu cítím, čeho se bojím, co mě svazuje, po čem toužím. A jestli vlastně opravdu vím, po čem toužím.

Mým celoživotním slabým a nejvíce zranitelným místem jsou vztahy. Přesněji - partnerské vztahy s muži. Od malička toužím po smysluplném a krásném žití po boku muže, kterého miluji a jenž miluje mne. Od malička mám pocit, že se mi to nedaří. Postupně se z této mé nenaplněné touhy stala má největší životní škola. Udělala jsem kde co, odpuštění, odpoutání, afirmace, konstelace, vizualizace... a mnohé, co už si ani nepamatuji. Po tom všem mohu přiznat, že se věci jaksi „sunou“, partneři jsou vždy o kousíček jiní, v principu ovšem zůstává vše při starém. Tedy pocit nenaplnění mé touhy a doufání, že příště se to podaří :-)

Nedávno jsem již asi po stopadesáté rozhodně promluvila k Vesmíru, že tedy nyní opravdu chci přijít na „jádro pudla“. Tentokrát jsem ovšem nečekaně také dodala: Jsem ochotná uvidět to, co stále nechci vidět, ať je to cokoliv. Vyběhlo to ze mě ani jsem nevěděla jak, ale hned jsem ucítila, že mám v sobě jakési nové odhodlání postavit se všemu více „oči v oči“. Bylo mi jasné, že to, co mi stále brání cítit se v tomto směru naplněná, je ve mně. Nikoliv v mužích, které potkávám. Ti mi jen neúnavně zrcadlí něco, co je uvnitř mě a co stále ne a ne uvidět. Vyslala jsem tedy toto odhodlané přání Vesmírným výšinám, zařekla jsem se, že budu naprosto poslouchat vnitřní hlas intuice i kdyby byla jeho ponoukání a nápady sebebizarnější, zapřísahala jsem se naprosté důvěře ve Vesmírnou moudrost a tiše čekala, co se bude dít. A ono se dít začalo.

Pár hodin po vyslání mé vesmírné objednávky jsem shlédla film Nebezpečná krása... viděla jsem jej už několikrát, ale tentokrát mě zasáhl úplně jinak, než kdy dříve. Příběh se odehrává v Benátkách v 16. stol. Točí se kolem tématu kurtizán, lásky, rozkoše, sevřenosti, puritánství a velké ženské síly. Vnímala jsem, jak moc hlavní hrdinku obdivuji a začala jsem si s tím obdivem více hrát. Pokud ji obdivuji, tak podle zákona zrcadlení obdivuji to, co sama v sobě mám. Šla jsem dál a představovala jsem si, jestli bych byla schopná stejného chování jako ona, jestli to v sobě skutečně mám. Zákon zrcadlení pracuje neomylně. Něco mě nutilo být k sobě v sobě hodně upřímná. Ač mě to mrzelo, musela jsem si přiznat, že jsem zbabělá. Nemohla jsem popřít, že bych její kvality neměla, ale jaksi jsem cítila, že nemám přístup k jejich projevení.

A tam vznikla má otázka: Co mi brání se tak projevit? Položit se do žití plnými doušky jako ona? Z čeho mám strach? Kde je má žába na prameni? Odpověď byla rázná a jasná: BOJÍŠ SE BÝT KURVA!

Projelo to mnou jako blesk. Zůstala jsem uvnitř sebe v jakémsi nepohnutém tichu, v prázdnu bez myšlenek. Až po chvilce se ozval slabý hlásek: „Ano, je to pravda. Bojím se být kurva.“

A tak to celé začalo.

Začala se přede mnou otevírat cesta kurvy. V tuto chvíli nevím, kam mě povede, ale přesto cítím nutnost se po ní vydat. Risknout všechno, co jsem si o sobě, druhých i světě doposud myslela. Risknout to a jít. Nemohu vám tedy nic zaručit, jen vám nabízím nahlédnout, možná inspirovat, možná souznít, možná odmítnout :-)

Když kurva, tak kurva. Ale kdo je vlastně kurva? Co to je za bytost? Proč je mi tak odporné to vyslovovat? Vnitřní hlas byl neoblomný: „Jdi do toho.“ Já jsem byla stále rozhodnutá jít do čehokoliv, co mi pomůže překročit můj začarovaný kruh a tak jsem v sobě začala hledat odpovědi na otázky, které se ve mně množily.

Kurva je vnímána jako jedna z nejtemnějších stránek ženy. Ve společenském náhledu je srovnatelná snad už jen s vražedkyní vlastních dětí. Obojí jsou to hluboké a velice temné obrazy ženství. Popírané, zatlačované, odsuzované, souzené a různě trestané.

Kurva je opovrženíhodná žena.

Kurva je označení, kterého se mnoho žen vědomě či nevědomě bojí.

Řekne-li vám někdo, že jste kurva, na své hluboké úrovni pocítíte vinu, strach, ponížení, stud. A je jedno, jestli navenek zareagujete vztekem, smíchem, urážením, či jakýmkoliv jiným zastíracím manévrem.

Kurva je něco, co se většinou nevědomě snažíme rozhodně si do života nepřivolat.

Kurva je označení pro někoho, kdo udělal „levárnu“. Kdo je hajzl.

Kurva je velice silný manipulační nástroj.

Stále více jsem si uvědomovala, že je to pravda. Vybavilo se mi mnoho situací z mého života, kdy jsem pocítila podivnou úzkost a pocity viny právě z tohoto důvodu, i když jsem si to tenkrát nedokázala tak jasně pojmenovat. Teď vyplouvaly různé situace a okamžiky a něco uvnitř mě se dávalo do pohybu. Ač jsem tomu úplně nerozuměla, bylo to úlevné.

Intuice mě nabádala, abych se dostala do větší hloubky.

Kurva je dárkyně rozkoše.

Kurva je velice štědrá dárkyně rozkoše.

Kurva je velice štědrá dárkyně rozkoše, radosti, uvolnění, smíchu, hravosti…

Kurva je velice štědrá dárkyně sexu.

Sex je rozkoš,radost, uvolnění, hravost, splynutí. A to s potenciálem jak na fyzické tak na jiných úrovních.

Celé se mi to začalo propojovat. Hravost, lehkost, přijetí, splynutí, krása, smích, hebkost, tělo - to jsou principiálně ženské kvality. Oproti mužským – výkonnost, řád, vytrvalost, síla, mysl, pevnost, tvrdost. Tvrdý penis a měkká vagína :-)

A podle již dlouho uznávaného společenského nastavení žena, která v hojné míře dává hravost, lehkost, přijetí, splynutí, krásu, smích, hebkost, tělo riskuje, že bude označena kurvou. Geniální tah, jak uzavřít ženě cestu k jejímu nejhlubšímu jádru. K jádru bytosti, která se narodila jako žena a tedy zákonitě MUSÍ V SOBĚ NÉST PRINCIP ŽENSTVÍ TÉTO ÚROVNĚ. Pokud je v jejím podvědomí uložen strach z označkování kurvou, dobrovolně si sama uzavírá cestu k těmto svým nejhlubším kvalitám. A NIKDY NEMŮŽE DOSÁHNOU SKUTEČNÉHO SEBEPŘIJETÍ!!! Nikdy, dokud sama sebe nepřijme jako kurvu. Nepřijme, nezamiluje se do ní, nesmíří se s ní, nebude ji v sobě oslavovat a hýčkat. Když to žena udělá, stane se svobodnou.

Kurva je vnitřní stav otevřenosti dávání a přijímání na nejhlubší úrovni.

Tak a co s tím?

V první řadě je zapotřebí si zvyknout na slovo kurva. Ani kurtizána, ani prostitutka, děvka, gejša... Žádné z těchto slov v nás nevzbuzuje takovou hrůzu jako kurva.

První krok:

Ujistit sama sebe: Jsem ochotna přijmout sama sebe jako kurvu. Jsem ochotná pustit vše, co mi v tom brání.

Druhý krok:

Začít říkat sama sobě: Jsem kurva.

Začala jsem a pozorovala, jak moc to mnou prochází. Co to se mnou dělá. Jestli opravdu přijímám to, co říkám. No, ze začátku jsem jasně cítila, že se celý proces zastavuje tak v polovině krku. Dobrá, pokračovala jsem dál několik dnů. Když byla chvíle, oznámila jsme sama sobě - jsem kurva - a nechala to sebou procházet. Po krátkém čase se stalo, že mé oznámení nenarazilo nikde na odpor. Prošlo celým mým tělem... Poznala jsem to okamžitě. Zaplavil mne pocit úlevy, radosti, tepla a v pánvi se rozběhl jakýsi teplý vír. Nedalo se to přehlédnout. Při vyslovení - jsem kurva - jsem pociťovala slast, radost, musela jsem se smát. Poprvé, podruhé, potřetí. Nikam se to neztrácelo. Bylo to fantastické.

Začala jsem cítit potřebu povědět o tom dál. Řekla jsem vše několika svým kamarádkám, které jsou zvyklé na ledacos a domluvily jsme se, že zkusí tento experiment také. Abychom se cvičily ve zvykání si na kurvu, dohodly jsme se, že se budeme přátelsky oslovovat „kurvo“. Pro mne bylo z počátku docela těžké psát nebo říkat - ahoj kurvo - a to stejné slyšet směrem ke své osobě. Stále jsem si ale připomínala: Ahoj kurvo, dárkyně rozkoše.

Hlas mé intuice byl neoblomný: Je nutné se s tímto slovem popasovat, je nutné přijmout jej a projít skrze něj dovnitř, do vlastní hloubky, k vlastnímu jádru, k sobě samé...

Jsem kurva a je to zdroj mého štěstí. To je třetí krok.

Až ve chvíli, kdy sama v sobě přijmu „jsem kurva a jsem na to hrdá“ a ono hrdá není ze vzdoru, ale naopak z rozkoše a radosti, tak v tu chvíli praská obruč zakletí. Právě povoluje docela slušně silný zámek, kterým je uzamčeno naše nádherné ženství.

Naše radost, hravost, bezstarostnost, vnímání a tvoření krásy, slast, rozkoš, moudrost, vnitřní síla...

Dokud nepřijmeme své nejtemnější stránky, nemůžeme skutečně milovat. Abychom mohli milovat, musíme umět přijmout nejtemnější stránky druhých a to nelze, pokud nejsme spřátelené s těmi svými. Nelze to ani u partnerů, ani u dětí, ani u nikoho jiného.

Druhým dokážeme dát jen to, co dokážeme dát sobě.

Opravdová kurva je žena, která dokáže dát tu nejhlubší rozkoš sama sobě stejně jako druhým.

Nejhlubší forma rozkoše je milovat sebe samu bezpodmínečnou láskou.

Kurva je žena, která si je vědomá toho, co nabízí, která je ochotná dát to nejúžasnější, co má a která se nebojí přijímat a dávat rozkoše stejnou měrou i sobě. Rozkoše na všech úrovních. Kurva je žena, která o sobě ví, že je žena. Je sebe-vědomá.

Kurva je žena, která má díky plnému přijetí sebe samé přístup ke své obrovské vnitřní síle. Tou silou je láska.

Hádejte, kdo sedí na opačném konci houpačka s kurvou. Hodná holčička :-)

Také se potýkáte se syndromem hodné holky a nemůžete ho v sobě stále ovládnout? Vždycky se vrací a vy už opravdu nevíte proč?

Kurva je žena, které nevládne hodná holčička.

Hodnou holčičku není třeba zamordovat. I ta se někdy hodí. Je potřeba osvobodit její protipól. Tím v sobě nastolíme harmonii.

Kurva mě učí říkat ne a nemít u toho žádné výčitky svědomí.

Kurva mi dává odvahu milovat sama sebe na plné obrátky.

Díky, má drahá kurvo!

Jaká slast a rozkoš! :-)

domů   |   email: iva.aliana@seznam.cz   |   tel.: +420 777 81 69 81