PRO DÍVKY :)

Období, o kterém teď bude řeč, je velmi důležité pro dívky, pro celý jejich další život. Jde o okamžik, kdy se z dívky stává žena, kdy dostane první menstruaci. Málokterá z nás si vzpomíná na tuto událost jako na velikou radostnou slavnost, kdy se jí dostalo krásných dárků a uznání jak ze strany otce, tak ze strany matky. Většinou máme toto období zaznamenané v paměti jako rozpaky, strach, stud, nepříjemnost, bolest atd. Pocity, které nejsou nikterak příjemné. Tento zážitek následně velice významně ovlivní život každé ženy v jejím základním životním pocitu - „jsem žena“.

„Jak by to bylo jiné, kdyby ti v den tvé první
menstruace tvá matka dala kytici květin
a vzala tě na oběd, a pak jste se spolu
setkaly s otcem u klenotníka, tam ti propíchli uši, a tvůj otec
ti koupil tvé první náušnice, a pak jsi šla
s několika kamarádkami a přítelkyněmi své matky koupit
první rtěnku; na to jsi šla
úplně poprvé
do společnosti žen,
aby ses naučila
ženské moudrosti?
Jak by se tvůj život asi lišil?“

/Judith Duerková, „Kamenný kruh“, převzato z knihy Ch. Northrupové „Žena tělo a duše“/

Proč je tento okamžik tak důležitý?

Jedním z darů a poslání ženy je rodit děti. Menstruace a menstruační cyklus je projevem jejího těla, který vznik nového života umožňuje. Díky tomuto projevu ženského těla je zachován život na Zemi. Když si uvědomíme, že tento nejvyšší tvůrčí princip je opředen snůškou studu, strachu, snahy o neviditelnost, bolesti, přáními „aby to už přestalo“ nebo oplzlými vtipy a sebeponižujícími výroky typu: „Jsem hysterická!" nebo "Mám krámy!“, tak je to docela zarážející uvědomění. Namísto radosti, úcty, sebeúcty a vnímání moudrosti, která je s menstruací spojena, děláme často z tohoto tématu tabu, které znervózňuje jak muže, tak ženy.

Přitom stačí tak málo.

Jestli souhlasíte s tím, co jsem výše napsala, pak vezměte své dcery a udělejte pro ně nejkrásnější oslavu jakou dokážete vymyslet. Když maminka přijme takto svoji dceru, ta už nebude muset pochybovat o tom, je-li dobré být ženou a navíc dostane od své matky požehnání vstoupit do světa žen a tím zmizí nesmyslné, leckdy celoživotní soupeření mezi matkou a dcerou o to, která z nich je lepší. Stejně to působí ve vztahu dcera – otec. Jestliže tatínek, nebo jiný muž, který funguje v rodině (dědeček, kamarád, strýc), přijme slavnostním způsobem mladou dívku, pak ta pocítí uznání jako žena a nehledá celý život ve svých partnerech otce, aby toto uznání prožila. Jedno odpoledne může změnit hodně.

Pochopitelně je možné něco takového udělat jen tehdy, kdy sami, alespoň někde v hloubce své duše cítíte, že to tak je a že to udělat chcete. Dodejte si odvahu, tento zážitek bude prospěšný i pro vás osobně. U mužů dává inspiraci k pojímání ženy více do její hloubky, tajemnosti a skutečné hodnoty. Dává jim možnost probudit svoji odvahu a postavit se čelem k něčemu tak podivnému a často děsícímu, jako je věčná ženská proměnlivost a neuchopitelnost. Leckterý muž nedokáže tento stín v sobě překročit po celý život a pak jsou jeho vztahy odsouzené k povrchnosti a plytkosti, což je možná škoda.

U žen pak takovýto zážitek může nastartovat proces uvědomování si sebe samé, ve smyslu: „jsem žena“.

Nevadí, jestliže už jste okamžik první menstruace prošvihli. Můžete to udělat kdykoliv. Dokonce i dospělé ženy různého věku (a mohou být i po menopauze) pomůžou své duši, když si takovou radostnou ženskou oslavu udělají mezi sebou.

Jste-li vnímavý muž, pak jistě najdete způsob, jak svoji dceru, ženu, maminku, sestru, přítelkyni... ocenit ve smyslu ženství. Tím jí i sobě pomůžete na cestě k sobě, k hlubšímu přiblížení se.

Často v sobě míváme hodně bolesti, hodně prožitků nepřijetí, mnoho nepochopení a pocity oddělenosti. S touto výbavičkou se může zdát těžké udělat kroky k požehnání a přijetí sebe samých a druhých. No, není to proces na pět minut, ale je to možné. Nejdůležitější je se skutečně rozhodnout, že to chcete. Že sami sobě stojíte za to udělat potřebné kroky a vytrvat, dokud nedojdete do cíle. Oslava menstruace může být začátkem hluboké cesty sebepoznání, může být i zajímavým zastavením na cestě, kterou jste již vyšli, může být čímkoliv. Každý krok, který uděláme nám otevře nové úhly pohledu.

Pro inspiraci:

  • Udělejte si na sebe čas a zamyslete se, jestli se ženstvím a věcmi s ním spojenými, chcete a potřebujete skutečně zabývat. Co je to ženství? Je pro mne důležité? Co všechno je pro mne s tímto spojené? Jak vnímám svojí mámu a ženy ve své rodině a ženy vůbec? Jak se cítím jako žena? Jsem šťastná?
    Týká se to i mužů, protože každý muž má v sobě ženskou stránku – ta je spojená např. s přijímáním, klidem, něhou, intuicí, emocemi, pocity, srdcem, péčí, odpočinkem atd. Stejně tak má každá žena v sobě mužskou část – schopnost zacílit a jít, schopnost ochránit se, poradit si s vnějším světem, logické myšlení atd.

  • Uvědomte si, že máte moc a schopnost změny dosáhnout. Jestli cítíte, že si nevěříte, je potřeba nějakou dobu s tímto přesvědčením pracovat. Můžete si napsat své vlastní prohlášení – např.: "Věřím, že to dokážu!" a opakovat si to tak dlouho, dokud neucítíte, že se vaše vnitřní přesvědčení mění. Pokaždé, když si svoji větu čtete a nahlas říkáte, je důležité, co nejvíce její obsah opravdu cítit. Pocity a emoce jsou to, co dává skutečný náboj našim myšlenkám a činům a následně pak tomu, co v životě zažíváme. Otázka uvědomění si sebe jako člověka, který má moc měnit svůj život – tedy i svá přesvědčení, je spojená s tím, jestli se vnímáme jako dospělý, nebo jako dítě. Často se stává, že jsme šedesátileté malé děti, které se diví co se jim to v tom světě děje. Zůstali jsme dětmi, nikdy jsme nepřevzali odpovědnost za svůj život a s ním spojenou svobodu. Díváme se, jak se nám život děje, moc nás to nenaplňuje, ale ono to jinak nejde, ono se nedá nic dělat, ono... a já za to nemůžu . Uvědomíte – li si u sebe podobné názory, pak se můžete podívat na knížku Wilfrieda Nellese "Obejmi svůj život". Svého času mi hodně pomohla. Najdete v ní i praktické postupy, jak své postoje rozeznat, měnit a následně dospět. Zůstaneme-li totiž „ zaseknutí“ v dítěti a dětských přesvědčeních, které si často vůbec neuvědomujeme, jsme vůči svému životu opravdu bezmocní, což je velice omezující životní situace.

  • Než se rozhodnete uspořádat cokoliv pro svoji dceru, popracujte nejprve malinko se sebou. Když budete vnitřně příliš nejistí, nebo tomu nebudete věřit, nebo nebudete cítit, že to děláte také kvůli sobě, ale jen z důvodu: „Udělám to pro to dítě...,“ moc to nezafunguje. Co nevychází z našeho nitra, nemá sílu žít a měnit. Není potřeba mít vše v sobě vyřešené, ale je potřeba být co nejvíce pravdiví a upřímní.

Neexistuje jeden jediný návod pro všechny. Cesta každé a každého z nás bude a je úplně jiná. Nebojte se hledat tu svoji a nebojte se, jestli „je to dobře“. Je to dobře, když je to ta vaše.

Literatura:


Rozkvétající žena - M. Dillonová a S. Barclayová
Rudý měsíc, Cyklická žena - Miranda Gray
Žena tělo a duše - Ch. Northrupová
Cesta pravého muže - D. Deida
Obejmi svůj život – W. Nelles

 

domů   |   email: iva.aliana@seznam.cz   |   tel.: +420 777 81 69 81